V sobotu a neděli 10. a 11. března 2007 se uskutečnila letošní druhá výprava letošního tábora Mo´ohta Mahpe.
Na úvod lze dodat, že díky neutuchajícímu úsilí ubohých a upachtěných otců, podařilo vykřesat bezvadnou akcičku, o které budeme (my otcové rozhodně) vykládat ještě drahné roky.
Páteční noc jsme připravili chatu na nájezd indiánského kmene. Lesácká chatička mezi Sečí a Pohodou poskytla očekávaný klid, dostatečný prostor pro ubytování, hry v lese, samotný lov na srnu (nebo že by jelenici?? :-) ).
pro zájemce o překrásnou lovenou srnu upozorňují na její dokonalé zbarvení v tomto snímku uprostřed (fakt je tam)->>
Počasí nám vyšlo oba dny, v sobotu při lovu sice mírně sprchlo, nicméně při večerní procházce už bylo opět bez deště.
Samotný lov probíhal s opravdický, sportovním lukem, jež byl delší než každý z malých lovců. Stříleli tatínci- a to díky náčelníku Indiánovi, který odborným propletencem
(spisovně dle předešlého teoretického téměř maturitního studia) tětivu nastavil- a dokonce se trefovali i do terče. Děti asistovaly.
Po cestě za srnou jsme našli mnoho stop- pravda, šly tamtudy i tam, zpět i dopředu, po kruhu a občas jsme zhrzeni museli přiznat, že jsme kdesi zcela mimo prostor. V tom případě náčelník Indián přispěchal se záchranným nápojem pro ostatní náčelníky a ti v záblesku právě vzniklého nápadu vymysleli další pokračování.
Srnu jsem přeci jen nakonec načapali. Byla ukryta našim očím v hustějším porostu a myslela si zcela naivně, že unikne našim bádavým pohledům. Marně. Zbytečně. Zdatný náčelník Roman hbitě zacílil a přímo na komoru, jedinou ranou, zcela jasně, bezpochybně..trefil !
Všichni zajásali, bude co jíst. Náš kmen nepojde.
Tak tedy, cíl byl splněn. Roman úchvatným- nicméně, jeho podíl na zdárné akci byl tentokrát opravdu záviděníhodný, více takových diet strejdo :-) - způsobem doudil maso. Klobásy nám záviděla zvěř a všichni myslivci v dosahu deseti kilometrů. Prý byl v ten večer zaznamenán opakovaný případ pádu z posedů a kazatelen. Někteří myslivci padali prý i opakovaně :-)
Večerní show za účastni dětí v prvním patře, kam jsme umístili nocležnu, a jejich úžas nad zcela bezpříkladným hodováním se vepsali do jejich tváří. Vždyť i oběd v den lovu byl opětným potvrzením, že řád a pořádek vyvolaný příkladem otců lze vyvolat byť jen chvilkovou, víkendovou výpravou. Tedy, když se chce, všechno jde:
Vše nám vyšlo, počasí jakž takž. Hodování opravdu super (vivat bílovecká kobáskovna), luk střílel rovně (mně ne, rozhodně chyba luku). Děti poslouchaly (občas i vlastního otce).
Ze snímků je patrno, že celovíkendově se akce zúčastnili náčelníci VítrR, Roman, Michal a Indián. Přijel za námi náčelník Tomáš a s Káťou na chvíli též Michal V.
Všem bych chtěl touto cestou poděkovat. Panu hajnému budiž veleben les za ochotu naší sběři poskytnout krásnou, novou chatku. Taková malá brigádka při sázení stromků by se dětem šikla.
Otcové (Roman zejména) přichystali druhou výpravu ve stejném duchu, jako ty předešlé. Idea skvělá, provedení neúnavné a příkladné. Opět jsem nezhubl. To snad ale nebyl cíl, tak se tím utěšuju.
Přátelé, těšme se na letošní Mo´ohta Mahpe.
náčelník VítR
P.S.: na závěr foto toho, který to tentokrát všechno oběhal
