Začátek: Javorník nad Veličkou (žel. zast.) . Cestu Filipovským údolím přez chatu Megovku jsem zvládl solidně a došel v podstatě až po Javořinu. Tam jsem to sešupem vzal do Vápenek, kde na mne čekala příjemná hospůdka..s lahváči. Bo hosti nebyli a tak proč točit pípů. Na každou moji zvědavou otázku všichni místní usedlíci odpovídali Aj, tak jsem si pomalu zvykal.
Sraz se Sumem a Bertíkem proběhl v Nové Lhotě, kousek do Vápenek, čímž jsem dovrčil téměř dokonalý kruh. kde jinde než v zadýmené hospodě (čemuž jsme přispěli vlastním to tabákem).
Po vydařené pivní návštěvě jsme usnuli kdesi mezi dědinou a Šibenickým vrchem.
Ráno pak pospíchali právě na onen vrch s překrásným rozhledem (viz první foto). Počasí super, zbytek dne jsme strávili stejně v lesním přikrovu. Velkou Javořinu, pomník to slovensko-českého bratrství (na každém kroku to přátelství ze všech čišelo :). Sama věž nic moc, za to kyselica ve slovenské chatě pod Javořinou stála za jakékoliv finanční prostředky. Pivečko, spáneček po gulášku....
Do Strání- Květné se šlo až nudně a únavně pralesem původní habrobučiny (super terminus technicus). Odměnou po zdlouhavém sestupu, byli jen potem znavené ksichty protichodců, kteří netušíc, co je čeká, dodávali si zbytečné odvahy k nechtěnému vzestupu. My šli dolů, bez kouska znatelné energie došli do Květné.
A zase hospoda. Vydatně jsme popili piv, popapali a veseli rozmlouvali s místním obyvatelstvem (akce Zástup). Když jsme shlédli děvy místního kraje a málem se utopili v brutal metalové zábavě, prchli jsme- to už bez Suma- z obce s optimistickuo nadějí, že Lopeník zdoláme za světla.
Co pivo dodalo na začátku cesty z Květné, to vzalo na jejím konci. Za tmavé noci jsme hledali modrou značku (jinak je v noci solidně vidět ;), drápali se na Velký Lopeník a mně už pomalu docházeli síli. Pivo udělalo své, vody jsme měli na poslední hlt, nikdo z domorodců nám nechtěl otevřit.....planě vysílen jsem ulehl, v horečce a zimnici proklepal noc. Bertík si bezelstně opékal své maso.
Velký Lopeník jsme dobili hned ráno, spali jsme cca 200 metrů pod vrcholem. Pěkná, nová rozhledna, ze které je do daleka vidět, k tomu ze studánky konečně voda. Boží nedělní ráno. Nikde ani živáčka.
Od hranice jsme se po dvou dnech odlepili a sestoupili do Kopanin, mezi stylové domky s již kulturně zdevastovaným přístupem k památkám (jde o chráněnou památkovou oblast, ale původní baráky byly nepochopitelně zmučeny naprostou bezmyšlenkovou úpravou).
To už jsem měl tak opruzená určitá místa, že jsem nebyl schopen pohybu. Bertík neuvěřitelnou intuicí našel hospodu (pokud se nezlepší tamní marketing, nepáchne tam ani noha ještě sto let). Docela pěkný hotel. Že jde o místo k ubytování a nažrání se člověk dozvěděl podle křídových šipek po baráku, lepá děva byla skryta někdy v útrobách. Jídl, pití dobrý, ale dozajisto to stavěl cimrmanovský hostinský ("..bál se, že mu tam budou chodit lidi").
Sumo nás odvezl domů autem- jelikož co nejvíce potěší duši chodce víc, než správný návrat domů (já usnul cca 5 minut po vyjetí a probudil se doma).
Přibližný popis cesty:
- Filipovské údolí směr Megovka (sám VítR)
- pátek večer- setkání pod Šibeničním vrchem (místo si upřesníme) (VítR+Bertík+Sumo)
- Velká Javořina
- Strání
- Velký Lopeník (..............)
DOPRAVA TAM:
Odjezd: PÁ 18.8. 04:54 Prostějov hl. žel. nádr.
Příjezd: PÁ 08:10 Javorník nad Veličkou
LZE DORAZIT I V PÁTEK NAVEČER:
setkání na půl cesty- do Nové Lhoty pod Velkou Javořinou jede z Veselí n.M. solidní autobusový spoj (...), počkám někde v okolí.
DOPRAVA ZPÁTKY:
podle toho, kam se v neděli 20.8. dojde.... ze Strání se dá dostat přez Veselí n.M. či Uh. Brod zpět do Pv
