..........indiánský stopař se dostal z největšího nebezpečí, utekl pronásledovatelům. Začal ale ztrácen víru v to, že vůbec někdy svůj poklad někomu předá. Docházejí mu síli a s jarem i onemocněl. Jako zkušený indián z kanadského kmene se v nejhorší chvíli obrátil ke svému totemu. Získal z něj sílu, kterou jeho kmen bránil po staletí.....
na 4. výpravě si každý indián vybere svůj zvířecí totem. Na konci výpravy se zvolí jeden totem pro celý indiánský kmen (pevně věříme, že to nebude u "Zmoklých dropů" či "Zmrzlá kost" s ohledem na termín výpravy)
KDE SE SEJDEME: hájenka u Nové dědiny (silnice mezi Budětskem a Kandií)
KDY: 1. dubna 2006; v 10:30 u hájenky, je tam jakoby
parkoviště pro více povozů
S SEBOU: oblečení do bahna, náramky a přívěšek z kůže s
korálky, špekáček či jinou kýtu z buvola, něco na zapálení,
nůž
KONEC: cca 15. hod.
ODKUD KAM SE PŮJDE:
Celý kmen se od hájenky odebere k polorozpadlému zálesáckému srubu zvanému Lipina, který obsadíme, zajemem případné yankies a upečeme (je, nebo alespoň tu kýtu). Bude bahno a mokro.
HRY:
"Na řeku"- malý indiáni, caparti nejmenšího zrna, se rádi cvičili na bojovníky a chrabře vykonávali hry, které jim připomínaly hrdinství otců. Ono přeskočit potom, byť jen jako, může být pěkná "čvachtanice".
"Co vidím, to trefím"- není problém trefit šiškou strom, ale co když se musím trefit do jelena. "Jelena" hrají tatínci, chlapci, obalte se měkkou vrstvou. Bude to bolet.
"Hon na jelena"- samopalem trefí jelena každý (i Rambo trefil). Ale pěkně se k němu přilížit, neslyšně, neviděně. To je kumšt hodný indiána.
a další hry dle atmosféry a míry bahna v botech. Hlavně se pak na závěr u Lipina pořádně nadlábnem.
