Po sobotní výpravě s dětmi po "mlynářské cyklostezce" jsme se dohrabali až do Budišova. Zde jsme se napojili, zastejkovali a zotavili žaludky lahodným chmelovým nápojem.
Posbírali jsme zbytek sil, abych
om se "zkratkou" dostali zpět k řece Oslavě a dorazili k cíli.Po celou dobu bylo možné sledovat překrásnou scenérii řeky Oslavy, v její nahé, jarní podobě. Vody bylo překvapivě málo, na vodácké radovánky řeka v tomto místě rozhodně připravena nebyla.
Po noci věnované Carcassonne, Citadele a kytaře se nedělní dopoledne neslo v duchu rytířského výletu na Templštejn. Poměrně krátká trasa nám ukázala i cestičky, které nás zavedly do krásných lesů, zákoutí, která vypadala zeleněji a bohatěji, než- překvapivě- řečiště.
Na Templštejně si děti polezly a vyřádily se. Člověk by řek´, že po sobotní patnáctikilometrové tůře budou unavené...prd.Nedělní odpoledne Libor s Jitkou připravili hru "Štěstí". Jmenuje se tak kdoví proč. Pokud se tím myslí padesátiminutové pobíhání po areálu..... ;( Hra nicméně dostala novou dimenzi, když i netrpělivá Klárka prohlásila, že "hra je bezva, zvlášť ty kliky". No, super. Tam účel hra splnila, otec se uklidnil.
Přeci jen se v organizátorech nezapře pedagogická průprava.
Zatímco absolutní odběratel všemožných titulů ze hry "Štěstí" a skorovítěz petanque si noc užil a usnul záhy, partička pařilo do půl čtvrté do rána a proprala kdeco.
Závazek: příště nebudu běhat a druhou dcerku naučím okamžitě chodit...třeba vydržím alespoň na jedné akci pařit do rána (čemuž nikdo nevěří už teď).
