MORAVICE 2007

A tak jsme s dětským porcelánem zdolávali říčku Moravici. Od přehrady Kružberk až po Podhradí se při souštěné vodě dalo dojet svižným tempem až do janských koupelí, kde jsme pozřeli něco chutného z masa a chmele a očumovali potápějící se lodě na stupni...

S malejma děckama jsme si do jezu netroufli, ale Sára si ten spád vyřvala a Maňovi to nedalo. Vůbec, Maňa je živel živelnější než české veletoky dohromady a nesjet jezík by bylo neskutenčým černým snem.

Na této fotce z mobilu sice není naše posádka, ale jako ukázka jediného vážnějšího ohržení sucha v lodi to postačuje.

Voda tekla, naše vydry a Pálava se prokličkovaly záplavou lodí.

Záživná byla noc v podhradském kempu před samotnou plavbou. Jako jediný bezdětný a neřidič jsem si vodu užil, Grandsku dopil a ráno udával směr z pozice háčka (zase nový zážitek, nikoho nebuzerovat, nemuset nic řídit :)

Po záživné noci přišla i pravá vodní turistika v ledové řece, v neskutečném pařáku, který snad organizátoři uplatili posledním vodáckým pokladem.

Slunce žhnula tak intenzivně, že jsme se museli i mazat (což je při letošní bídě s počasím nevídaná věc). Povečeřeli jsme v Budišově ("...jo a ta hovězí polívka taky není...jo a to kuřecí taky nemáme....").

Moravice, 18.+19. května 2007

VLTAVA 2007 (dospělácká)

ácký


Říká se, že kdo se nenapil z Vltavy, není Čech.... nás Hanáků se to netýká, my tak koštovat kolýnka, kuřátka, něco plžů či hlavonožců. Pivko nepohrdnem, zatvrdíme hrabětem Fernétym...

tak tedy, z Vltavy jsem pil víc jako většina Čechů dohromady. Naglgal jsem se jak se patří, pojedl vše, co mi uvařili (tam kolýnko, tam úhoře). A naspal půl roku dopředu...








...kdo tvrdí, že vodácký život je nepohodlný, nemluví úplnou pravdu. Jde o tu míru pohody.....a hlavně pohodlnosti. Třeba té kultury je kolem tolik, že pravověrný musí odplivnout (do svýho kelímku, kemo!).

Klidně se můžete narvat do neoprenů....



..stejně vás ta voda semele. No, ale ty večerní posezeníčka v hospůdce, u ohníčku, u pivečka (a tuny masa). Ráno příjemné probuzení kamarády (jeden chrápal, že ho bylo slyšet v sousední vesnici, druhý jen tak trochu). Vivat Viking a kačenka se zelím!

Co jez, to oáza klidu. Pokud vyjedete první a brzo. Nejlépe jet Vltavu mimo sezónu, přeci jen mydlit se s těma ........... pádly po hlavách a pořvávat rozličnými eurojazyky není zrovna oblažující.

Za to takový ponton ("bonton"), několika dobře zásobených lodí, to je slast. Cigárko, doutníček. Občas nějaká ta Pálava potopená neopatrným típáním cigárka o bord. No, fajn.

A tak nám to čtyřdenní putování, doprovázené prvotním špatným až nevodáckým počasím ubíhalo. Někteří jsme si sjeli etapu z Pískárny přes Jelení lávku dvakrát. Pak ten pondělní olej do Zlaté koruny. A čas uběhl....

To až vyjede dětská flotila v červenci... to pozná česká Vltava středověk. Klára se těší, má připraveno několik vodáckých nadávek (si myslím). To až se setká Bára, Klára, Már(rkét)a, vyvěsíme na raftech vlajky divokých Amazonek a bude po veřejné vodácké plavbě.

P.S.: Hlavně aby do té doby nezabetonovali řeku :)